Odkaz dračích jezdců #2 - Eldest (Christopher Paolini)
Díl: druhý
Počet stran: 642
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Olga Machútová
Rok vydání: 2006
Anotace: Šíří se temnota, přichází beznaděj, vládne zlo ... Pokračování
fantasy bestselleru Eragon z pera Christophera Paoliniho opět dobývá svět!
Eragon cestuje se Safirou do elfského města Ellesméry, aby podstoupil výcvik v
kouzlení a boji, životně důležitých dovednostech Dračího jezdce. Ztrácí
jistotu, neví komu může věřit a osud království, v němž temná ruka krále rdousí
veškerý vzdor, leží i nadále právě v jeho rukou... Druhý díl série Odkaz
Dračích jezdců.
První věta: Písně mrtvých
jsou nářkem živých.
***
Sotva
jsem začala knihu číst, hned jsem padla do akce. U většiny knih máte nějaký
úvod, začátek, jednoduše chvilku oddechu na začtení se do knihy. Ale to by
nebyl Paolini, aby to na nás hned nevybalil, že? Tak tedy, pokud se na knihu
chystáte, začněte v hodně dlouhém volném čase, protože Eldest vás pohltí
hned od začátku – do konce.
***
V knize
se setkáme se dvěmi dějovými liniemi, které se později propojí do jedné, ale
nejdřív si o zmíněných dvou liniích musíme něco prozradit. První příběh je
z pohledu Eragona, Dračího jezdce a ten druhý z pohledu Rorana,
bývalého mlynáře, pro kterého v předchozí knize (Eragon) nebylo věnováno
moc místa.
Roran mě v tomto díle
neskutečně moc překvapil. Troufala bych si i říct, že se stal mou prozatímní
nejoblíbenější postavou, samozřejmě až po Safiře. Nicméně, Roran se kvůli
Eragonovi dostal do nebezpečí – a to hlavně do potyček s ra’zaky, kvůli
kterým je v nebezpečí celý Carvahall. Musí problémy vyřešit rychle a
hlavně si dávat pozor na okolní hrozby všeho druhu. Musím také říct, že kapitoly o Roranovi byli
plné nečekaných zvratů a akce.
Eragon po své první velké bitvě pod
Farthen Durem dospívá a stává se z něj bojovník. Teď se ale musí připravit
na cestu do lesů Du Weldenvarden, kde společně s přívětivým trpaslíkem
Orikem, elegantní a charismatickou elfkou Aryou a samozřejmě s úžasnou a
kouzelnou dračicí Safirou navštíví elfské hlavní město, které se právě
v těchto lesích skrývá. Jen málokterý člověk má čest toto město navštívit
a ano, Eragon ji dostal. (Já vím, že Eragon není jen tak obyčejný! )
Myslím,
že se můžu hrdě prohlásit za opravdového fandu celé této série. Christopher Paolini
je opravdu skvělý spisovatel a já doufám, že plánuje do budoucna ve svých
dosavadních šlépějích pokračovat. Stoprocentně bych nebyla sama, kdo by to
ocenil. Ale zpět ke knize.
Stačilo
by pouze říct, že se mi kniha vážně líbila, že předčila mé očekávání a že ji
prostě miluju? :-D Asi ne... No, jak jsem tak koukala po ostatních recenzích,
tak musím říct, že názory na tuto knihu jsou vesměs stejné, až na pár výjimek.
Většinou, jako oblíbenec je považován Roran a jako hrdina Eragon. Na jednom
blogu jsem dokonce našla, že Safira ustupuje do pozadí a ztrácí na své eleganci
a milosti. S tímto názorem bych si dovolila nesouhlasit. Jistě, možná byla
Safira v prvním díle více do podrobna, ale v druhém díle se dozvídáme
opět něco víc o přátelství mezí ní a Eragonem.
Snad to na hodnocení stačilo a já nevidím
žádný důvod, proč nedát plný počet bodů!
5/5
Abych vás nakonec opravdu
přesvědčila, že se kniha čte jedním dechem, tak vám můžu říct, že jsem ji přečetla
za necelé čtyři dny! ;)
Eldest je opravdu skvělá knížka! Příběh Rorana mě hrozně moc bavil :-)
OdpovědětVymazatKoukám, že máme stejný názor! :)
OdpovědětVymazatSkvělá kniha! :) Musím říci, že Roranův příběh pro mne byl naopak poněkud nudný, stejně tak dění s Nasuadou, ačkoli to bylo nezbytné, jinak by čtenářovi uniklo tolik věcí... Bylo to zajímavé, ale stejně nade mnou vyhrál Eragonův výcvik. Tyhle kapitoly jsem hltala jako nenažraná :D
OdpovědětVymazatÚŽASNÁ kniha! :D :)
VymazatDěkuji za názor a komentář! . :)