Třicet pět, sto!
Kniha začíná prakticky nevinně, když nás autorka přivede do vesničky Cryer's Cross, kde se nic zvláštního neděje. Většina z 212 obyvatel se živí zemědělstvím, všichni znají všechny a prožívají normální vesnické životy. Proto je pro každého pozdvižením, když zmizí jedna ze studentek zdejší školy. Pátrá po ní celá vesnice, ale bez úspěchu. Když pak zmizí další student, nejlepší kamarád hlavní hrdinky Kendall, všem je jasné, že nejde jen o náhodu. Kendall si Nicovo zmizení stále nepřipouští a do poslední chvíle doufá a neztrácí naději. Kendall jako hlavní hrdinka byla taková ... nemastná, neslaná? Nevím, jak se vyjádřit. Měla jsem ji ráda, to ano, ale nepřišla mi jako někdo, kdo se hodí do horrorové knihy (i když mi kniha moc horrorová nepřišla, ale o tom později). Líbilo se mi na ní, že si hodně vážila přátel i rodiny a neztrácela naději. Trpěla obsedantně kompulzivní poruchou, kvůli které musela dělat všelijaké rituály, bez kterých nemohla fungovat a soustředit se na normální věci. Dále tu byl Jacián, který se se sestrou Marlenou přistěhoval do vesničky s rodiči. Bylo mi ze začátku hned jasné, že mezi Kendall a Jaciánem přeskočí jiskra, ale i tak bylo moc milé pozorovat, jak se jejich vztah vyvíjí a jak spolu řeší celou záhadu. Spolu totiž tvořili velmi povedenou dvojici. Hráli spolu fotbal, blbli spolu a dokázali se vcítit jeden do druhého. Jako když Jacián přišel na to, že Kendall trpí "tou svou" poruchou a pomáhal jí.
Hodnocení:
Než jsem se do Prokletého města pustila, přečetla jsem si pár recenzí ostatních bloggerů. Názory na tuto knihu byly vesměs smíšené, ale spíše převládala zklamání. Bohužel, i u mě kniha přinesla drobné zklamání. Autorka má svůj vlastní styl psaní, který už jsem stihla poznat v originální sérii Lovkyně snů, takže jsem si na něj nemusela zvykat příliš dlouho. Je totiž velice osobitý. Lisa píše velice jednoduše a svěže, proto se kniha čte velmi rychle a stránky vám ubíhají pod rukama. Autorka si zvolila skvělé a zajímavé téma, ale podle mého názoru ho zkrátka špatně zpracovala. I když už nepíše tak stroze jako v Lovkyni snů a v tomto ohledu se polepšila, tak mi kniha přišla v některých pasážích až nudná. Jsem totiž čtenářka, která si potrpí na detaily a v této knize jsem je postrádala. Co se týče děje a hlavní zápletky, tak bych řekla asi tolik, že děj plyne pomalu, bez nějakých větších zvratů a zápletka je, jak už jsem psala, sice nešikovně napsaná, ale velmi zajímavá. Hodně se mi na knize líbil konec a tím u mě trochu stouplo hodnocení.
Kniha v procentech:
Obálka: 80%
Postavy: 40%
Konec: 85%
Romantika: 50%
Akce: 40%
Celkové hodnocení: 50%