Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí (K. Pauley)
Autor: Kimberly Pauley
Překlad: Eva Konečná
Díl: 1.
Počet stran: 216
Nakladatelství: AlPress, edice Klokan
Anotace: Mina vyrůstá ve zdánlivě normální rodině. Její rodiče chodí do práce, na nákupy, platí účty a sledují televizní zprávy jako jiní. Ale přece je na nich něco zvláštního - přejí si, aby byla Mina mrtvá, tedy spíš neživá. Rodiče jsou totiž upíři a Mina dostane měsíc na rozmyšlenou, jestli chce opustit kamarádky z nudné střední školy a přejít na upírskou akademii.
První věta: Rodiče se mi pokoušejí zničit život...
Stručný děj:
Představte si mít jako rodiče upíry. Hotovo? Zvláštní, že? Musí to být hrozné.
A přesně s tímto se musí potýkat mladičká Mina ( ano, jako v Draculovi).
Být obyčejným teenagerem je docela "složité" a když ještě k tomu máte rodiče upíry? Nic pěkného, nejspíš. Jak se potom chcete plížit z domu, když jdete s hezkým a milým klukem na rande a vaši rodiče slyší na kilometry daleko? Nebo jak chcete potají jít se svou nejlepší kamarádkou na nový film do kina, který se hraje v noci, když vaši rodiče nikdy nespí? Složitý život... Až příliš! A k tomu se musíte rozhodnout, jestli chcete být jako oni (upíři), nebo změnu nepodstoupíte a budete dál normální. Chudák Mina. No ne?
Moje hodnocení:
Tato kniha mě příjemně překvapila. Jak stylem jakým je psána, (přímo z pohledu Miny) nebo jednoduchostí a zároveň složitostí. Je psána v detailech a vše je tu podrobné. Právě proto mě kniha zaujala.
Myslím, že upířích románků je již celkem dost, ale tenhle byl svým způsobem originální. Pár prvků bylo nových, něco starého a tak různě... :)
Kniha se četla lehce a (alespoň mě pořád nutila číst dál a dál) má takovou zvláštnost.
Na začátku každé kapitoly je vždy MÝTUS a pod tím SKUTEČNOST.
Ukázka: 1. kapitola
Mýtus: Upíři neexistují
Skutečnost: Smrtelný omyl.
Často skutečnost vyvracuje mýtus a naopak je to jen zřídka kdy.
Kniha se mi líbila, ale i tu by se našli nějaké výtky.
4,5/5
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář! Každý mě vždy moc potěší! :-)