RECENZE: Hladová přání

Autor: Tereza Matoušková

Série: --
Díl: #1
Počet stran:
Nakladatelství: Krigl
Originální název:  Hladová přání

Rok vydání: 2011
Anotace:  Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny. Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?

Děj a postavy z knihy:

Hlavní hrdinkou knihy je mladičká Jukata. Chovanka velekněze Femoriana žije v klášteře Tark Itlen. Od přírody zvědavá dívenka by dala snad cokoliv za kapku dobrodružství nebo za splněné přání. A proto neváhá a když objeví nové podzemní chodby i hned se vydá na průzkum. Na cestě narazí na skřítka Cukrátka, který výměnnou za Jukatinu krev dá právě Jukatě splněná přání. Kdo by tuto nabídku nepřijal? Splněná přání za pár kapek krve? Jenže právě díky tomuto zasněnému přání je v ohrožení celý klášter. 

V knize se setkáváme, řekla bych, že se čtyřmi hlavními postavami. S Jukatou, Femorianem, Zorenou, Atalanem a samozřejmě s Cukrátkem. Kdybych měla říct, koho jsem si oblíbila nejvíce, asi bych řekla Femoriana a troufám si tvrdit, že nejsem sama. On byl takový dobrák a sympaťák, který Vám vždy čtení zpříjemnil. Co se týče Jukaty, tak nemůžu říct, že ji nemám ráda, ale ani jsem si ji někam vehementně neoblíbila. Je to zkrátka hlavní hrdinka, která neurazí :D. 

Pocity, dojmy, hodnocení:

Ke knize mě hlavně přivedl jeden faktor a tím byla zvědavost. Nejenže jsem vždy zvědavá na knihy od českých autorů, ale podle anotace Vám musí být jasné, že kniha bude něčím výjimečná. A to opravdu byla. Ovšem než jsem se do knihy začetla trvalo to déle, než bych sama chtěla. Když už jsem se ke čtení konečně dokopala, zalezla si do postele s čajem a s jiskřičkami v očích knihu otevřela, tak jsem nevěděla, co mám dělat. Doslova. Nevím, jak u Vás, ale mě kniha ze začátku nebavila  ale já jsem se do knihy ze začátku nemohla vůbec začíst. Nevím, čím to bylo. Styl psaní autorky mi opravdu sedl → byl vtipný, svěží a přesto tajemný a záhadný.  Tak teda nevím... 

Řekla bych, že kniha nestojí ani tak na sáhodlouhých popiscích nebo na  hlubokém ději, ale hlavně na dialozích mezi samotnými postavami. Při těch jsem se opravdu nasmála. Což mi připomíná další velké plus této knihy - velké zvraty. Ne úplně v ději, ale právě v těch pocitech, které z knihy máte. Chvilku se smějete u rozhovoru mezi Jukatou Femorianem a potom se stane něco ... něco, co opravdu vůbec nečekáte. To se mi na knize velmi líbilo. 

Nad konečným hodnocení knihy jsem dlouho přemýšlela a nakonec jsem se rozhodla dát 7,5 hvězdiček. Nějakou tu hvězdičku jsem odebrala za právě ten začátek a půlhvězdičky za chování  Atalana, který se  mi vůbec ale vůbec nelíbil. 

O autorce:

Tereza Matoušková – narodila se v červenci 1990, pochází z Uherského Hradiště, momentálně žije v Brně, kde studuje Systematickou biologii. K fantastice se dostala už jako malý capart, kdy chodila krást knížky o mimozemšťanech z matčiny sci-fi knihovničky. Později se jí do rukou dostalo i dílo J.R.R. Tolkiena, načeš se zamilovala do žánru fantasy. Mezi její oblíbené autory patří kromě duchovního otce Středozemě ještě Ursula K. Le Guinová, Robert Holdstock, Roger Zelazny, Steven Erikson, Fritz Leiber, John Morressy, Martin Scott, Sergej Lukjaněnko, Neil Gaiman nebo třeba Michael Ende.
Sama začala tvořit na osmiletém gymnáziu, svůj snový svět nazvala Podmoří. Věrná mu zůstává dodnes, po dvou malonákladových vydání (Dnes se neproměňuj a Branou snů) jí vyšla v nakladatelství Krigl knížka Hladová přání. Mimoto se ráda zatoulá do světa řeckých bájí, touto mytologií je inspirováno jak její povídka Zlomený hřeben královny noci v antologii Kočas 2010 a Kdo se bojí mauší v Žoldnéřích fantazie. (ZDROJ)