RECENZE: DENÍK ÚÚÚPLNĚ OBYČEJNÉHO VLKODLAKA

Dlouhá srst. Špičaté zuby a vytí na měsíc.

Luke Thorpe byl vždy vzorný student. S blížícími se zkouškami ale začal být mnohem nervóznější a nevrlejší. Dokonce si vypracoval rozvrh, podle kterého se bude každý den po škole učit. Všechno by mu vycházelo, možná by měl na konci zkoušek i jedničky, ale situaci mu zkomplikuje fakt, že se začne měnit ve vlkodlaka. Narůstající drápy, chlupy, dlouhé tesáky, chuť sníst pošťáka. Tak s těmito věcmi se musí Luke vypořádat. Dlouho si je vysvětluje všelijakými způsoby a možnostmi, ale nakonec se bude muset podívat pravdě do očí. Zjistí, že být vlkodlakem má sice své početnější nevýhody, ale občas se najde i nějaké to plus, které by Luke, za předpokladu, že byl člověk, nikdy nedosáhl. 

Hlavním hrdinou není nikdo jiný, než Luke Thorpe. Luke je chytrý kluk, to ano, ale podle mě mu chyběla trocha té každodenní inteligence. Celá ta vlkodlačí záležitost mu mohla dojít o malinko dřív, čímž bychom se v příběhu posunuli zase jiným směrem. Co považuji za velké plus je prolínání postav z předešlých dvou knih (Deník úúúplně obyčejného upíra 1 a Deník úúúplně obyčejného upíra 2). V této knize se totiž setkáme s Nigelem, upírským hrdinou, Chloe, přítelkyní upíra, která zjistí, že je vlastně vlkodlak. Další postavy totiž knihu skvěle doplňovaly. Vlastně si i myslím, že pokud zanedbáme záležitost s upíry a vlkodlaky, ta si jsou Luke a Nigel docela podobní. Oba jsou to vlastně takový nešikové, kteří se jen tak tak vyrovnají s nástrahami puberty, a když k tomu přidáte ještě to, že musí zabránit válce mezi vlkodlaky a upíry, no. Je toho na chlapce trochu moc :D

Hodnocení:

Autora jsem poznala přes jeho předešlou sérii, která se zaměřovala na upíra Nigela, a když jsem dočetla oba dva díly, řekla jsem si, že pokud autor ještě nějakou knihu napíše a vydá, tak si jí ráda přečtu. Proč? Je to jednoduché. Sice se kniha neřadí k těm nejlépe hodnoceným, nejpoutavějším a nejoriginálnějším knihám, ale na druhou stranu může nabídnout pobavení a hlavně odpočinek od každodenních starostí. Nevím, jak vy, ale já si po těžkém dni ve škole ráda přečtu něco vtipného, kde jsou brány občas i vážnější problémy s humorem, protože si zkrátka chci odpočinout a nechci začít číst nějakou vyvražďovačku. Proto jsem na začátku září sáhla po Deníku úúúplně obyčejného vlkodlaka. Kniha je zpracována (už podle názvu) jako deník doplněný o podařené ilustrace, takže se kniha čte ještě rychleji. Díky příjemnému formátu, vtipnému nápadu a deníkovému zpracování můžete mít knihu přelouskanou za jedno odpoledne. Nesmíte od knihy očekávat příliš, ale pustit se do ní s pocitem, že si chcete přečíst něco lehčího. Co se týče minulé série v porovnání s touto, myslím, že se mi příběh o Nigelovi líbil více, i když upírů je všude habaděj a vlkodlaků zase tolik ne, tak i přesto mi Nigel přišel zábavnější. Proto bych asi jako lepší sérii od autora zvolila Deník úúúplně obyčejného upíra. Dál už tedy nevím, co bych o hodnocení této knihy napsala. Snad jen, že sice je to dle mého kniha spíše pro děti, ale i ta dokáže pobavit i mě. 

Kniha v číslech:
Obálka: 99%
Postavy: 70%
Konec: 50%
Akce: 30%
Romantika: 10% (alespoň kvůli lásce k masu :P)
Celkové hodnocení: 40%